Brandon Bays: Veškerou pravdu mají lidé v sobě  

Brandon Bays je učitelkou v oblasti léčení těla a mysli. Před více než dvaceti lety se bez operace a jakýchkoliv léků během sedmi týdnů uzdravila z onkologického onemocnění a na základě svých zkušeností poté sestavila metodu zvanou Cesta. Nedávno opět navštívila střední Evropu a v Bratislavě vedla třídenní seminář. Při této příležitosti Meduňce poskytla rozhovor.

Cesta umožňuje všem lidem, aby objevili vlastní pramen lásky, který jakékoliv emocionální a fyzické problémy léčí na buněčné úrovni. Patří mezi mezinárodně uznávané léčebné procesy a pomohla již tisícům lidí po celém světě. S její pomocí se dokázali zbavit emocionálních a fyzických potíží a najít svůj skutečný potenciál.

Rozhovor s Brandon Bays

+ Těšila jste se na cestu do střední Evropy?

Před cestou na Slovensko jsem byla v Rumunsku a s touto částí Evropy cítím velmi silné spojení. Zřejmě proto, že moje maminka, která je Rakušanka, se narodila právě v Rumunsku.

+ Je tomu už 21 let od chvíle, co jste se vypořádala s nádorem. Co všechno se za tu dobu změnilo?

Od té doby se můj život ubírá cestou svobody. Cítím hluboko v sobě vděčnost. Každý okamžik mi znovu odhaluje, kým opravdu jsem. Modlím se, aby se stále více lidí dokázalo probudit a najít v sobě lásku, radost, vnitřní mír a cestu přirozeného uzdravení, která tady je pro všechny. Moje největší modlitba je, aby mě život použil jako nástroj probuzení a léčení naší nádherné planety.

+ Během oněch sedmi týdnů, kdy jste se postupně zcela uzdravila, se váš život zřejmě úplně změnil, je to tak?

Poté, co mi má doktorka diagnostikovala nádor, trvala na tom, že musím podstoupit chirurgický zákrok. Podlehla však mým přesvědčivým prosbám a dala mi měsíc na to, abych se uzdravila sama pomocí alternativních metod. A tak jsem jedla jenom syrovou stravu, docházela na masáže a hydrokolonoterapie, používala bylinkové procedury, pozitivní vizualizace – v podstatě jsem vyzkoušela všechno, co jsem znala. Vypadala jsem zdravě a cítila se dobře, ale tumor zůstával beze změny, stále ve velikosti basketbalového míče. Jednoho dne, když jsem ležela na masážním stole už v naprosté beznaději, jsem to vzdala. Jednoduše a úplně jsem se vzdala. Veškeré vědění, všechna školení, zkušenosti, vše jsem nechala být a dovolila jsem si naslouchat něčemu hlubšímu, svému vnitřnímu klidu a vnitřní moudrosti, která ke mně promlouvala beze slov. Najednou se objevila vzpomínka na trauma z mého dětství, s nímž jsem se, jak jsem se alespoň do té doby domnívala, už dávno vypořádala. Znepokojovalo mě, že se znovu objevuje tatáž vzpomínka, ale protože jsem neměla co ztratit, nechala jsem se tímto vnitřním hlasem vést hlouběji do svého nitra a objevilo se slůvko odpuštění. Předtím jsem svou minulost pouze přijala, ale toto přijetí s sebou přinášelo pocit hrdinství a bylo spojené s emocionální zátěží, kterou jsem s sebou vláčela stále. Až právě v tomto okamžiku jsem našla cestu k úplnému odpuštění všeho, co se kdysi odehrálo. Teprve tím bylo možné nechat starou bolest, která byla součástí buněčné vzpomínky, odejít a s ní i celý dávný příběh. Uvědomila jsem si, že tumor se nedržel mě, ale že já se držela tumoru… Moje tělo, opustil úplně a přirozeně, bez operace během šesti a půl týdne.  

+ Jak v té době vypadal váš život?

Od velmi útlého věku jsem tak nějak tušila, že v životě je něco víc, než jen fyzická forma a vnímání zjevné reality, a tak jsem se už během studií na univerzitě začala zajímat o spirituální učení, studovala jsem různá náboženství, filozofie, tradice a hledala hlubší odpovědi. Dokonce jsem získala kvalifikaci v oblasti nejrůznějších alternativních terapií a začala pracovat na klinice v New Yorku, která je nabízela zdarma. Současně jsem vedla seminář Pulzující zdraví pro Anthonyho Robbinse. Byla jsem tou dobou plná života a cítila jsem naplnění… nebo jsem si to alespoň myslela!
Když mi bylo 39 let, navzdory tomu, že jsem měla pocit, že vedu zdravý život a dělám vše „správně“, mi byla stanovena diagnóza – nádor velikosti basketbalového míče.  Bylo to pro mě probuzením a voláním, ať se proberu a začnu věci vidět takové, jaké skutečně jsou. Bylo třeba odkrýt všechny zážitky, které způsobily, že jsem se v životě začala uzavírat, a vyčistit všechna stará zranění a traumata. Právě to mi podvědomě bránilo prožívat život s chutí a radostí a oddělovalo mě od mé skutečné podstaty.
Nádor byl tím největším darem, který mi pomohl začít žít život opravdu naplno z podstaty mého skutečného já. Naučila jsem se být tím, kým skutečně jsem. Od té doby jde můj život cestou osvobození a volnosti. Každý moment mi připomíná, kdo jsem, a modlím se, aby i další lidé vyslyšeli volání lásky po probuzení, a naučili se žít naplněni radostí a vnitřním mírem. Také si přeju a modlím se za to, aby mě život použil ke zprostředkování probuzení a uzdravování naší planety. Přijímám život jako dar, který mi umožňuje realizovat božský potenciál ve všem. Každý moment je pro mě požehnáním a já cítím nekonečnou vděčnost k životu.

Šance na spontánní uzdravení je vždycky

+ Věděla jste před tím, jak obrovský je potenciál lidského těla?

Cesta není založena na víře, ale na přímé zkušenosti. Je přístupná každému, kdo je ochoten zastavit se, setrvat v klidu a odhalit hlubší pravdu, než je pravda z úrovně mysli. Pokud se odhodláte ukončit příběh své bolesti a otevřete se do nekonečného potenciálu svobody, která je vaší  podstatou bez ohledu na to, čemu věříte, uzdravení je možné. To, čím skutečně jsme, je oproštěno od omezujících přesvědčení, pravidel, nálepek nebo myšlenek, jimiž je náš život doslova zavalen. To vše jsou jen návyky způsobené naší podmíněností a nemají co do činění s nejhlubší pravdou o našem neomezeném potenciálu.
Byla jsem v té době velmi vděčná za práci Dr. Deepaka Chopry, který popsal tisíce případů, kdy se lidé spontánně a přirozeně vyléčili ze svých nemocí. Spojovalo je to, že díky nějakému zásahu vyšší moci získali přístup k nekonečné vnitřní moudrosti a přirozené dokonalosti, a také to, že se přestali se životem prát a úplně se odevzdali. Tím jsem se utvrdila v tom, že lidské tělo má schopnost radikálního uzdravení a šance tedy byla i v mém případě.  

+ Komu je dnes určená Cesta a co od ní můžeme očekávat?

Cesta je určena komukoli, kdo zjistí, že v životě musí existovat něco víc, než neradostná existence, s níž se jen smiřujeme. Je pro kohokoli, kdo v životě hledá odpovědi na otázky a výzvy života, a zajímá se o praktické metody toho, jak žít život naplno a využít svůj potenciál.
Když jsem psala knihu, snažila jsem se představit si obyčejného člověka, který žije svůj obyčejný život v obyčejném městě, kde řeší každodenní záležitosti. Čtenáře zve k tomu, aby mě doprovázel v mém životním příběhu, kde odhaluji možnosti léčení. Lidé mi často říkají, že to, co čtou, jsou i jejich příběhy, výzvy a témata, a při čtení knihy si toho mnoho uvědomí. Odhalují důvody, proč nebyli schopni žít spokojený život s vědomím toho, kým skutečně jsou. Semináře se konaly už ve dvaačtyřiceti zemích.

+ Proč podle vás počet chorob a nemocných lidí stále vzrůstá?

Existuje mnoho teorií a důvodů, proč stále více lidí podléhá nemocem v našem neustále se modernizujícím světě – špatná strava bohatá na cukry, smažené jídlo, fast food, nedostatek pohybu, přepracování, stres, kouření, pití alkoholu atd. Centrum pro kontrolu chorob v USA na základě intenzivního výzkumu nedávno prohlásilo, že více než 85 % nemocí má psychickou příčinu a je způsobeno emocemi a jejich potlačením.
Ve chvíli, kdy nějakou emoci prožíváte naplno, organismus do krve vypouští určité biochemické látky. Pokud emoce není vyjádřena, nebo je přímo potlačena, pak se tyto chemické látky vypouštěné do krve usadí uvnitř různých buněk. A po nějakém čase, pokud dojde k projevu nemoci, bude to pravděpodobně právě v místě, kde se tyto buňky nacházejí.
Zkoumali to už mnozí vědci a lékaři.  Dr Bruce Lipton, Candace B. Pert, Ph. D. a Deepak Chopra, M. D. na molekulární úrovni prokázali, že potlačené emoce mohou vést k tomu, že se jednotlivé buněčné receptory zablokují. Tyto bloky se vzápětí stávají překážkou komunikace probíhající mezi zdravými buňkami, čímž poškodí funkci těla a následně způsobí nemoc. Naopak, dovolíme-li emocím a pocitům, aby se projevily svobodně, receptory buněk zůstanou otevřené a tělo může zůstat zdravé.
Na nejhlubší úrovni máme všichni přístup k přirozené dokonalosti, nekonečné uzdravující a osvobozující síle, která dokáže řídit a utvářet náš život naprosto bezchybně. Pro mnohé z nás je však obtížné nalézt přístup k této dokonalosti.

+ Proč vlastně?

Problém spočívá v tom, že jsme všichni silně ovlivněni a poznamenáni různými podmínkami, událostmi a pravidly – nazývám je tichými sabotéry. Tito sabotéři jednají, aniž by byli odhaleni, staví nám překážky a blokují nás na buněčné úrovni. Například se můžeme rozhodnout, že v životě učiníme několik změn k lepšímu např. že začneme cvičit, a tak si vytvoříme plán. Po nějakou dobu se nám daří plán naplňovat, ale dříve či později nás tiší sabotéři znovu ovládnou a z nepochopitelného důvodu se tak vrátíme k dřívějším návykům. Opět upadneme do stereotypní filozofie, že za všechno, co je špatně, může někdo jiný, místo abychom přijali možnost, že jsme sami součástí řešení problémů.
Nezdravá přesvědčení o našem potenciálu, našich schopnostech a místě v životě získáváme od přátel, rodiny i svého kulturního prostředí. Neseme v sobě staré a  nezdravé přísahy, které uzavíráme sami se sebou nebo s jinými, omezující nebo sebetrestající pravidla, jež jsme přijali už v dětství a mnoho dalšího. To způsobuje, že své přirozené světlo zakryjeme stínítkem a neodvažujeme se zářit, ačkoliv je nám to vlastní.

Zbavme se nepotřebného

+ Jak to změnit?

Metoda s názvem Cesta umožňuje lidem odkrýt a vyčistit buněčné vzpomínky a otevřít se do hlubokého pocitu svobody a uzdravit se skrze odpuštění. Každý z nás si nese určitý díl emocionální, spirituální a fyzické karmy, která o sobě dává vědět. Cesta dává příležitost vyčistit traumata a vypořádat se s bolestí.
Oblíbena je především proto, že jde k jádru problému a pomáhá lidem setkat se se svým vnitřním sabotérem a odstranit nezdravé vzorce chování. Pak může zazářit náš skutečný, neomezený potenciál božské bytosti! Lidé pak zažívají transformaci, jakou si ani nedokázali představit, a to ve všech sférách života – na úrovni fyzického těla, zdraví, energie, emočního naplnění v každodenním životě i pozitivního přístupu k životu.

+ Pracuje tedy i se strachem?

Ano. Cesta neznamená zbavovat se toho, co vnímáme jako nechtěné nebo nepotřebné, spíše je nutno uvítat vše, co tvoří naši osobnost, a co dosud není svobodné. Žijeme v době plné katastrof, terorismu, zemětřesení, záplav, finančních krizí, rozchodů a fyzických i psychických traumat. Všude vidím lidi paralyzované strachem, obávající se cokoli podniknout.
Tato metoda lidem dovoluje sundat víko, pod nímž se skrývá jejich strach, a poddat se božskému. Jsem věčná za to, že Cesta lidem pomáhá vydat se do jejich vlastního nitra a utkat se tam se strachy a omezujícími přesvědčeními.  Když potom zažijou naprostý klid uvnitř sebe sama, může v jejich životě nastat změna. Jakmile poznají pocit vnitřního klidu a úplnosti, přirozeně se to odrazí ve všem, co je obklopuje.
Nejsme odděleni jeden od druhého, naše životy se prolínají a souvisejí spolu. Proto myšlenka oddělenosti tj. interního a externího světa pozbývá smysl a zůstává pouze konceptem mysli.

+ Jaký vypadá váš současný život?

Nikdy nevím předem, co přijde. Jediné, co mohu dělat, je naslouchat, důvěřovat a zůstat v přítomném okamžiku připravena reagovat, až mi život sdělí, jak mě chce použít. Veškerou pravdu mají lidé v sobě a jsem šťastná, pokud jim můžu pomoci, aby ji objevili.


                                Věra Keilová