27. dubna 2022

Setkání na Antariku, 14.–18. 4. 2022

akt 27 3 2022 004  akt 27 3 2022 003  akt 27 3 2022 002   

akt 9 11 2020 foto 2kniha „Velikonoce jsou o smrti a o vzkříšení, zkusme se podívat na Velikonoce trochu jinak...
Přes mysl se projevují různé stavy, může to být stav duálního vnímání, může to být stav neduálního vnímání a potom stav kristovství, který je mezi tím...
Když je stav kristovství, tak mysl dává různé nabídky, pochybnosti: „Co když nejsi synem Božím?
...Mysl zareagovala: „Nebudeš pokoušeti pana Boha svého,“ jinými slovy, prosím tě nech mě být, mě to nezajímá čili ten někdo, který tam ještě byl v latentním stavu, se nechytl...
Pak přichází záblesk, kdy najednou lidská mysl zažívá, že žádný otec na nebesích neexistuje, žádný Bůh neexistuje, to je znázorněno tím: „Bože můj, bože můj, proč jsi mě opustil?
Po záblesku nepřišlo trvalé vysvobození, ale naopak, do mysli se začaly drát neuvěřitelné programy ...musel vzít svůj kříž, dali mu trnovou korunu, plivali na něho, nadávali mu a ponižovali ho... to všechno jsou programy, které začaly atakovat mysl...
Vezmi svůj kříž a následuj mě,“ znamená, že nemůžete s programy bojovat, nemůžete je odmítat, zaujmete k programům postoj: přijmi to, uvědomuj si to, nech to být, ono to stejně půjde svou cestou... A když mysl (protože o vás to není, vás se to netýká, vy jste to, co si to jenom uvědomuje, vy jste tím Vědomím) zaujme shovívavý postoj k obsahu mysli čili to je ten kříž, tak kam to tu mysl dovedlo samo? No k vysvobození. To staré tam symbolicky bylo ukřižované, přibité, děje se to samo, pak automaticky nastupuje znovuzrození neboli zmrtvýchvstání čili stav vysvobození... tak tolik o Velikonocích.“